Světový výzkum pracovních podmínek v sociálních službách: Jsme tvrdě zasažení

  • Světový výzkum pracovních podmínek v sociálních službách: Jsme tvrdě zasažení

    • 13 Dub 2021
    • Autor/ka: ALICE UZO

    Unikátní výzkum, kterého se zúčastnilo 3.000 pracovnic a pracovníků z téměř 40 zemí včetně České republiky odhaluje, že přetrvávající problémy snižují kvalitu péče a ohrožují zdraví zaměstnanců v sociálních službách.

    Nová studie, kterou dnes zveřejnila UNI Global Union, odhaluje po jednom roce s covidem-19 všudypřítomný nedostatek personálu, mzdy na hranici chudoby, cílené útoky a nebezpečné podmínky v systému globální zdravotní péče. UNI je přesvědčena, že se jedná o první průzkum dokumentující podmínky zaměstnanců v sociálních službách po celém světě během pandemie.

    Více než polovina zdravotníků v průzkumu UNI uvedla, že jejich mzda jim neposkytuje slušnou životní úroveň, což znamená, že nejsou schopni si zajistit základní životní potřeby, jako je bydlení, jídlo a doprava. Více než 30 % stále nemá odpovídající přístup k ochranným pomůckám a toto procento je vyšší v zemích nejvíce zasažených virem. 65 % pracovníků, kteří zažili smrt spolupracovníka nebo pacienta, uvedlo, že se jim ze strany zaměstnavatele nedostalo žádné podpory k překonání úzkosti, strachu a jiných problémů duševního zdraví souvisejících s jejich prací.

    Příběhy a statistiky ve zprávě UNI Global Union, vycházející z údajů od 3.001 zdravotníků z 37 zemí, vykreslují znepokojující obraz zkolabovaného systému globální zdravotní péče, který příliš často nehledí na životy pracovníků a jejich nejzranitelnějších klientů.

    „Naše společnosti příliš dlouho snižovaly význam péče jako ‚ženské práce‘ a během pandemie jsme svědky toho, jaké tragické důsledky přináší nedostatečné finanční zajištění, podhodnocování a přetěžování zdravotníků,“ prohlásila generální tajemnice UNI Global Union Christy Hoffmanová. “Často slyšíme, že covid-19 všechno změnil, avšak jedna věc, která se dostatečně nezměnila, je to, jak si vážíme zaměstnankyň v sociálních službách – zejména v dlouhodobé péči.“

    Christy Hoffmanová dále uvedla: „Tento průzkum je varovným signálem upozorňujícím na situaci v sektoru sociálních služeb na celém světě. Ukazuje, že pokud chceme kvalitní péči – pokud chceme odrazit tuto pandemii a zabránit jejímu dalšímu šíření – musíme přehodnotit pečovatelskou práci a musíme si vážit práce lidí v sociálních službách.“

    Více než 80 % z lidí zaměstnaných v sociálních službách jsou ženy, v oblasti dlouhodobé péče tvoří ženy dokonce 90 % ze všech zaměstnanců. Skutečnost, že pečovatelská práce je ženskou doménou, ovlivňuje všechny nejdůležitější otázky, které zmiňovali pracovníci v průzkumu.

    Mezi klíčová zjištění patří:

    • 52 % pracovnic a pracovníků uvedlo, že jejich plat jim neumožňuje adekvátně zabezpečit základní potřeby, jako je bydlení, jídlo a doprava. Aby toho nebylo málo, celá třetina pracovníků sdělila, že jim nikdo neřekl, že nejsou placeni v době, kdy čekají na výsledky testů na coronavirus, a téměř čtvrtina uvedla, že nedostávají placené volno na zotavenou, jestliže onemocní.
    • 48 % všech respondentek uvedlo, že jejich hlavní starostí je personální zajištění a asi tři čtvrtiny prohlásily, že nedostatečné personální zajištění má dopad na jejich schopnost poskytovat kvalitní péči.
    • 31 % respondentů nemá stále adekvátní přístup k ochranným pomůckám. V jedné odpovědi UNI zaznělo: „Jako pracovníci ve zdravotnictví bychom nikdy neměli být nuceni sami shánět ochranné pomůcky nebo pracovat bez nich.“
    • 65 % pracovníků, kteří zažili smrt spolupracovníka nebo pacienta, uvedlo, že se jim ze strany zaměstnavatele nedostalo žádné podpory k překonání úzkosti, strachu a jiných problémů duševního zdraví souvisejících s jejich prací.

     

    Většina respondentů pracuje v dlouhodobé péči, a to buď v domovech s pečovatelskou službou nebo v domovech klientů. Výzkum UNI zveřejněný minulý měsíc ukázal, že pracovníci v dlouhodobé péči mají jedno z nejnebezpečnějších zaměstnání na světě. Není překvapením, že polovina z respondentek uvedla, že jejich spolupracovnice onemocněla covidem-19, a z nich téměř jedna z deseti uvedla, že jeho spolupracovnice na virus zemřela.

    Amnesty International, PSI a UNI spočítaly, že v prvním roce pandemie zemřelo minimálně 17.000 zdravotníků.

    Vedle rizik spojených s virem 14 % dotazovaných pracovnic a pracovníků sdělilo, že kvůli své profesi čelí výhružkám a násilí. Pracovnice z Rakouska uvedla, že byla vystavena „slovní agresi a hrozbě bití“ ze strany příbuzných pacientů, zatímco jiná byla „napadena na ulici a v supermarketu“.

     

    „Pracovnice a pracovníci z celého světa prohlašují, že je naléhavě třeba reorganizovat sektor péče tak, aby se jeho těžištěm stal život. To znamená důstojné odměny, bezpečná pracovní místa, odborové zastoupení a zvyšování globálních standardů pracovních podmínek,“ řekl Adrian Durtschi, vedoucí UNICARE, sektoru globální organizace zastupující dva miliony pracovníků.

     

    UNI vypracovala rozsáhlý soubor směrnic k provedení nezbytných globálních změn v oblasti péče. Zahrnují:

    • Zvýšené investice do oblasti dlouhodobé péče, které jsou vázány na potřeby pracovnic a pracovníků i rezidentů, poskytování pobídek pro investory, zaměstnavatele a vlády motivujících k dodržování nejpřísnějších bezpečnostních protokolů a osvědčených postupů.
    • Všechny země by se měly zaměřit na okamžité zlepšení pracovních podmínek a mezd pracovníků dlouhodobé péče.
    • Zajištění, aby všichni ošetřovatelé měli správné ochranné pomůcky, přednostní přístup k vakcínám proti covidu-19 a bezplatné a časté testování na covid-19.
    • Stanovení bezpečných počtů personálu s cílem zlepšit kvalitu péče a zvládat pracovní zátěž zaměstnanců.
    • Zavádění preventivních opatření proti psychologickým rizikovým faktorům na pracovišti a zajištění přístupu k bezplatné péči o duševní zdraví.
    • Uznání covidu-19 jako nemoci z povolání v sektoru dlouhodobé péče.
    • Vytváření nebo využívání existujících odborových výborů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
    • Nejdůležitější je zajistit, aby měli pracovníci hlas při rozhodování na pracovišti prostřednictvím odborů a kolektivního vyjednávání.

    UNI Global Union zastupuje 20 miliónů pracovníků ve službách ve 150 zemích. Její sektor UNICARE zahrnuje 2 miliony pracovníků zdravotní péče z celého světa.

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k poskytování různých prvkůspojených se sociálními sítěmi a také k analýze návštěvnosti. S našimi partneryz oblasti sociálních sítí, reklamy a webové analytiky současně sdílíme informaceo Vašem používání stránky, jež mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jstejim poskytli nebo které shromáždili během vašeho používání jejich služeb.
Přijměte a pokračujte